MickeyStuma

Nespokojenost s výsledkem a velké přetáčky, které vedou jen k nevýraznosti filmu, není fenoménem pouze současné doby. Tento hudební romantický film z roku 1946 je toho důkazem. Šéf filmového studia byl údajně značně nespokojen s původními záběry a nařídil přetáčky, což vedlo k poměrně náročnému střihu. Ve finále bylo nakonec vystřiženo kolem třiceti minut z původní stopáže. V kinech si sice film nevedl špatně, ale kritika se na něm pořádně vyřádila. A to tak intenzivně, že i představitelka hlavní role Maureen OʼHara prohlásila tento snímek za svůj nejhorší, jaký kdy natočila, čímž kritikům ještě více dodala na energii. V té době byly hudební filmy velmi populární, takže jich vznikalo poměrně hodně, a předčít jeden druhého v zájmu filmových diváků bylo dost složité. To možná vysvětluje i reakci šéfa filmového studia. Příběh je tedy plný dobové hudby a písní s jistou romantickou linkou, zachycující proměnu ošklivého kačátka ve výraznou dámu společnosti, kterou začal od prvního spatření obletovat zejména největší kritik jejího původního vzhledu. Z dnešního pohledu nemusí být film zase až tak špatný, pokud se nesrovnává s daleko lepšími díly. V opačném případě nejde o kritikou uznávané dílo, ale jen o obyčejný hudební filmový produkt své doby. P.S. Pro nás je zajímavostí, že lze ve scéně večírku zahlédnout v komparzu hostů Lexe Barkera.