MickeyStuma

Zapomeňte na „Záhada Blair Witch“ (1999). Z Maďarska připlouvá snímek „Strašidelné trofeje“, který atmosféru buduje s takovou pečlivostí, že z ní nezůstane ani nit suchá. Tvůrci tu míchají dobrodružný thriller, akční pasáže a mysteriózní horor do vrstvené, místy nezvyklé směsi: kamera se zdržuje u detailů, zvuková stopa pracuje s tichými frekvencemi a plánuje dlouhé, táhlé scény, které by u jiného titulu působily jako zbytečná zácpa. V tomto případě jsou však tyto zpomalený momenty cenou za vytváření trvalého napětí, rozžhaveného spíš do niterného chladu než do rychlého šoku. Dvě a půl hodiny stopáže mohou na první pohled působit přepáleně, přesto jde o odvážný řemeslný výkon: ostřejší střih by tu neznamenal jen kratší stopáž, ale i oslabení základního konceptu, který film vytyčuje. Scénář si pohrává s očekáváním, i když se zdá, že víte, kam děj směřuje, záhy otočí kurz a nabídne nečekané zvraty, které drží diváka v permanentní nejistotě. Herecké výkony jsou disciplinované, estetika snímku je promyšlená a výsledkem je zážitek, který potěší ty, kdo vyhledávají atmosféru a postupné gradování napětí více než okamžité výbuchy děje. Kdo hoří pro Blair Witch, tu zřejmě nenajde ten samý druh fascinace, každopádně pro ostatní diváky, a především pro milovníky pomalých, hutných thrillerů, může být „Strašidelné trofeje“ přesně tím filmem, který dlouho zůstane v hlavě.