MickeyStuma

Film, který během pouhých čtrnácti let stihne oslavovat hrdinství sovětského lidu, dostat své tvůrce před drsný vyšetřovací výbor a nakonec se proměnit v antikomunistický pamflet. Tento pozoruhodný americký snímek o obyvatelích ukrajinské vesničky, kteří si prošli peklem druhé světové války, vznikl přímo na jejím vrcholu. V té době psaly Washington a Moskva společnou dějinnou kapitolu jako spojenci. Do hry proto vstoupila americká vládní agentura OWI (Office of War Information), která bez obalu požádala Hollywood o jediné. Probudit v americkém publiku masovou sympatii k sovětskému lidu bojujícímu proti německé nacistické okupaci. Výsledkem tak byl silně laděný protiválečný snímek s obřím nánosem patriotismu. Nechybí mu ani závěrečný moralizační projev. Prvek, který v Československu později do morku kosti vytěžila komunistická propaganda. Mimochodem, posledním, kdo tento trik u nás s nadsázkou použil, byl Zdeněk Troška v komedii „Slunce, seno, erotika“ (1991), kde hlavní postava na konci agitačně provolává slávu Evropské unii. Ale z pět k protiválečnému filmu. V době premiéry byl film označen za triumfální obraz lidského hrdinství se silným emocionálním nábojem. Jenže s odstupem času vyplula na povrch bizarní hollywoodská naivita. Ukrajinští rolníci ve filmu sice dřou na polích, ale vypadají a chovají se spíše jako farmáři z americké Iowy. Zdobí je dokonale čisté, čerstvě nažehlené košile, pěstěné tváře a jejich vesnice připomíná snovou utopii. Dokonce i akční scény jakoby z oka vypadly velkolepému stylu sovětských filmařů, a proto hodně překvapí, že za filmem sovětští filmaři skutečně nestojí. Zda šlo o záměr, se už nedozvíme. Po válce však nad snímkem spadla klec. Začala studená válka a z válečného eposu se přes noc stala nebezpečná komunistická propaganda. Tvůrci byli vláčeni před obávaným Výborem pro neamerickou činnost (HUAC) a jejich kariéry visely na vlásku. Hollywood se však dokázal přizpůsobit každému režimu. V roce 1957 byl film kompletně přestříhán, zbaven prosovětského patosu, doplněn o protikomunistický komentář a vypuštěn do kin pod novým názvem „Armored Attack“. Paradoxně se tak zrodila propaganda z opačné strany barikády. Když si dnes odmyslíme tyto politické veletoče, zůstane nám vizuálně vcelku podmanivý film, ze kterého vyzařuje čistá radost, vlastenecké cítění a hrdinský boj proti okupaci. I když má realita tehdejšího života ukrajinského národa k tomuto hollywoodskému vizuálu proklatě daleko, modernímu divákovi dnes poslouží k docela příjemnému filmovému odpočinku.