MickeyStuma

Námět tohoto filmu dává tušit, že se jím inspirovali čeští tvůrci filmu „Dívka na zabití“ (1975), který vznikl tři roky po tomto. Příběhy jsou samozřejmě odlišné, ale v obou případech mladá dívka pátrá po své ztracené kamarádce. Italské giallo, v němž nezvykle převažuje erotika, giallo spíše zastiňuje, takže celkové pojetí působí především jako erotický thriller. Na rozsahu všech zmíněných scén to ale nic nemění, i když fanoušci pravého gialla budou tentokrát bohužel zklamáni. A tak tu máme další vlastnost, kde se všichni chovají společensky s nevinnou tváří, ale s jiskrou sexu v každém pohledu. Vlastně už na začátku filmu musí být divákovi vše jasné, co se týče ztracené dívky, ale stejně je třeba to celé dokoukat do konce. S atmosférou nejistoty a tajemna se pracuje o něco méně, než je u giallo filmů obvyklé, ale funguje to, a tak i zde člověk často tuší, že nic není tak, jak se zdá. Film oplývá pomalým tempem s minimem děje, který se drží spíše při zemi, ale pro oko nemravovo má jistý šmrnc díky vlivu různých erotických eskapád, které jsou lesbického původu. Barbara Bouchet využívá svůj půvab do neskonalé skutečnosti, takže i jistý druh naivity její postavy občas rozvíří dějové vody, ale opět ne moc. Takže pseudothrillerová zápletka, k tomu série erotiky, ono pomalejší tempo a krotký, ale ne nezajímavý, děj mistrně podpořený kamerou, která umně mísí poetiku s napětím umocněným neméně zajímavým soundtrackem. Jasná volba.