MickeyStuma

Zatímco laickému oku může snímek připadat neškodný, fandové v něm okamžitě rozpoznají hořký symbol zkomírající slávy spaghetti westernů. Film vznikal v hektických podmínkách doslova na koleně, což se nekompromisně promítlo do výsledného tvaru. Scénář se přepisoval za pochodu, což vedlo k naprosté narativní roztříštěnosti, chaotickým zvratům a ději, v němž se tvůrci sami ztráceli. Zásadní zlom představuje už samotná vizuální stránka. Italské Dolomity nabídly sice působivé, avšak chladné a skalnaté scenérie. Drsná, prašná a špinavá krajina plná bahna, kterými Sergio Corbucci definoval své vrcholné žánrové milníky, zde zcela chybí. Tímto radikálním odklonem snímek svým způsobem porušuje nepsaná pravidla spaghetti westernu, čímž ztrácí svou typickou živelnou špinavost. Navíc dnes už jen málokdo prokoukne vrstvu ostré satiry, kterou režisér cílil na tehdejší hnutí hippies. Bizarní hromadné svlékání obyvatel zapadlého městečka slouží jako dokonalý, byť poněkud podivný vrchol tohoto filmařského výsměchu. Kdo tyto skryté vrstvy přehlédne, dostane průměrnou žánrovou jednohubku, která pro filmový odpočinek postačí.