MickeyStuma

Neúprosný žár džungle na Guadalcanalu, kde se vzduch tetelí strachem a střelba trhá nervy na kousky. Tento válečný snímek je tvrdou, nekompromisní a vizuálně úchvatnou podívanou, která diváky bez varování vrhne přímo do ohniska pekelného chaosu. Vysoká produkční hodnota se zde potkává s mrazivě přesvědčivým zachycením vojenského vědomí a paranoie pod palbou. Film těží z dravé, dynamické akce a z plné syrovosti bojových scén. Vřava v neprostupném porostu je nasnímána s takovou precizností, že lze téměř cítit pach střelného prachu a potu. Tvůrci se vyhýbají zbytečnému patosu a namísto oslavných chvalozpěvů nabízejí čistý, destilovaný chaos a děs z neviditelného nepřítele. Není pochyb o tom, že z tohoto titulu čerpaly inspiraci zástupy pozdějších filmových generací. Snímek má však i své slabší chvilky. Retrospektivní návraty, které jsou v době dnešní taktéž hojně používány, do předválečného života hlavního hrdiny nepřekvapivě naprosto zbytečně brzdí rozjeté tempo. Tento dramaturgický zádrhel však spolehlivě vyvažuje jeho mistrovské psychologické ztvárnění. Proměna arogantního jižanského statkáře, který je v drtivém tlaku válečné mašinérie donucen přehodnotit své hluboce zakořeněné rasové a společenské předsudky, dává tomuto kinetickému zážitku nečekaně silný lidský rozměr. Jedná se tak o klasiku, která má co říct i dnes. V dobrém i špatném světle.